Chůze a běh patří k nejčatějším pohybovým aktivitám člověka. Základem pohybu je krok, který mnohatisícekrát opakujeme. Právě naše nohy přicházejí do kontaktu s podložkou a jsou prvotními tlumiči nárazů vytvářených hmotností našho těla. Správná technika je proto velmi důležitá, neboť pokud noha funguje správně, tak účinně kompenzuje i zatížení zbytku pohybového aparátu – kolen, kyčlí i páteře. Jednou z častých poruch, resp. deformací omezujících správné fungování nohou, jsou tzv. „ploché nohy“.
Na noze rozeznáváme dva typy klenby – příčnou a podélnou. Pokud v případě nálezu vyloučíme vrozené plochonoží (strukturální změny na kostech nohy patrné již po porodu) nebo jiné vrozené vady nohou ( pes equinovarus,…), jedná se o tzv. plochonoží získané.
Vznik problému a ploché nohy
Nožní klenby se vytvářejí od narození. Do tří let věku ale nejsou klenby hodnotitelné, protože na dětské noze je velké množství tukových polštářků. Většinou se klenba postupně s věkem jedince vyvíjí, pouze u větších vad přetrvává vbočené postavení nožek a klenba se nevyvine.
Nedokonalá péče o nohy v době růstu a špatná péče o správné obouvání se podílejí na fixování odchylek od správného postavení nohy. Následně jsou vazy a svaly nohy přetěžovány tímto vadným postavením, nejčastěji v kombinaci s rychlým růstem dítěte či nadměrným zatěžováním při sportu.
V dospělém věku má vliv na vznik ploché nohy přetěžování v zaměstnání či sport. Prokazatelný podíl na vzniku problému má i nošení nezdravé módní obuvi. Zvláštní skupinu tvoří poúrazové stavy, především po zlomeninách patní kosti, kostí nártu a záprstních kostí.
Způsobené problémy a potíže
Nedokonalé klenutí nohy se přenáší na postavení celé dolní končetiny – vnitřně rotační postavení v kyčelních kloubech a valgózní postavení kolenních kloubů a ventrální postavení pánve.
Při rozvoji příčné ploché nohy se také rozšiřuje přední část nohy a vznikají otlaky, případně ztvrdnutí na vnitřní straně kloubu palce, tedy tzv. vbočený palec.
Pro diagnostiku i terapii využíváme moderní tenzometrickou desku
Plochonoží ale může být také sekundárním projevem vadného postavení kyčelních kloubů a pánve. Proto je nutné přistupovat k problému komplexně a řešit celkové držení těla, nikoliv jen došlap a otisky nohou.
Pro diagnostiku využíváme nejmodernější technologii v podobě tenzometrické desky, jejíž výstupem je digitální obraz rozložení zatížení nejen při stání, ale i při pohybu.
V rámci terapie ploché nohy využíváme cvičení ve vývojových řadách, senzomotorická cvičení a kožní stimulaci plosky. Naopak není vhodné pouhé sbírání předmětů prstci na nohou, jelikož při tomto pohybu dochází pouze k přetížení svalů plosky a krčení prstců.
Zanechat komentář