Dětský neurolog prof. Dr. Václav Vojta (1917 – 2000) objevil a zavedl v letech 1950 – 1970 metodu terapie dětí s dětskou mozkovou obrnou – tzv. Vojtův princip. Dnes je tato metoda využívána nejen v terapii dětí s DMO, ale i dětí s nedokonalým psychomotorickým vývojem tzv. CKP. I u dospělých, tvoří základ moderní fyzioterapie. Mezinárodní Vojtova společnost, sídlící v Německu, celosvětově vzdělává kvalifikované fyzioterapeuty a lékaře Vojtovy metody.

Princip Vojtovy metody nespočívá v tréninku nebo učení otočení, úchopu a chůze jako takové. Vojtova metoda pracuje s podněty, které v mozku aktivují ,,vrozené pohybové vzory“. Zdravé děti mají už v prvních měsících života v mozku uložené všechny „programy“ pro základní dovednosti jako úchop, vzpřímení se na čtyřech, lezení a v neposlední řadě chůze. Při jakýchkoli poruchách centrálního nervového systému a pohybového systému je automatické zapojení těchto vrozených pohybových vzorů omezeno. Vojtovu metodu lze uplatnit nejen u dětí, ale, se stejným efektem, i u dospělých s poškozeným CNS nebo pohybovým systémem ( např. poúrazové, pooperační stavy,..). Přes cílený tlak, který terapeut vyvíjí v určitých aktivačních zónách a bodech na těle pacienta, a to v polohách na zádech, na boku a na břiše, dochází k aktivaci dvou pohybových komplexů, k reflexnímu plazení a reflexnímu otáčení, v nichž jsou obsaženy všechny základní prvky lidského pohybu vpřed. To vše se děje bez vůle pacienta.

VOJTOVA METODA – PRINCIP A VYUŽITÍ

Pohybové poruchy vyžadují komplexní a často dlouhodobou léčbu. Pro dosažení nejlepších možných výsledků je nutné včasné zahájení léčby. Vojtovou terapií lze úspěšně ovlivnit poruchy pohybového vývoje a přes zlepšení pohybové koordinace podpořit i psychický vývoj dítěte.
V kojeneckém věku využíváme možnosti formovat centrální nervový systém. Nervová spojení v mozku bývají pouze blokována, reflexní lokomocí se snažíme tato blokovaná spojení zařadit do dítětem používaného pohybového repertoáru.

Náhradní – patologické pohybové vzory vznikají spolu se snahou kojence o kontakt s okolím a pohyb vpřed. Tyto abnormální vzory, však ještě nejsou fixované a včasnou terapií je lze odstranit. Avšak pokud se tento stav neřeší, může být predispozicí ke skolióze, různým vadám chůze (vtáčení špiček), atd. U dospělých je cílem obnovit a zapojit dříve zdravé pohybové vzory, tím eliminovat projevy poruchy jako jsou bolest či omezení pohybu.